Literární Šumava 2013

Po deseti letech se literárně vlastivědný seminář Literární Šumava vrátil do Domažlic, i když, jak poznamenal starosta města Ing. Mach, tady už jsme od Šumavy kousek dál, v Českém lese…

Program knihovnického setkání pečlivě připravily kolegyně z domažlické Městské knihovny Boženy Němcové a téma „Chodská putování včera a dnes“ zaujalo. Semináře se ve dnech 23. – 25. května 2013 zúčastnilo 48 pracovníků a přátel knihoven z Jihočeského, Plzeňského a Karlovarského kraje a z Prahy.

Uvítání starostou města Domažlic a ředitelkou hostitelské knihovny Bc. Lenkou Schirovou v prostorách domažlické radnice bylo slavnostní a současně milé, s přípitkem a pohoštěním chodskými koláči. V následující přednášce představil ředitel Muzea Chodska Mgr. Josef Nejdl zajímavou publikaci Manka Římanka, vzpomínky slečny Marie Bílkové z Mrákova na svoji pratetu a její dvojí pouť do Říma za papežem. Svůj výklad doprovodil řadou fotografií z míst, která mohla Marie Bílková na svých cestách do Vatikánu navštívit.

Naše vlastní putování začalo výstupem po úzkém schodišti ke stroji radničních hodin a potom už jsme v doprovodu pana Stanislava Antoše procházeli kolem historických budov domažlického náměstí směrem k Chodskému hradu. Knihovníci nemohli minout bez zastavení pamětní desku spisovatelky a „paní komisarky“ Boženy Němcové či básníka a spisovatele Jaroslava Vrchlického, který v Domažlicích strávil poslední rok svého života. Společně jsme prošli expozicí Chodského muzea, mapující regionální historii. Nabízí pohled do chodské světnice, do dílny, představuje slavnostní kroje svatebčanů a zve třeba i do hostince na „Kobyle“ na holbu místního piva. Fyzicky zdatní neopomněli vystoupit na ochoz hradní věže, odkud měli město jako na dlani.

Program prvního večera završilo promítání laskavých „filmečků“ pana Jana Nováka o životě na Domažlicku a o místních tradicích a zajímavostech, jako je výroba čepice z chorošů, zdobení tradičních chodských strak a chodských koláčů.

Mezi přáteli knihovníky oslavil své významné životní jubileum, osmdesáté narozeniny, pan profesor Erazim Kohák. Velký narozeninový dort jsme nakonec ochutnali všichni.

Téma semináře doplnila společná návštěva Pohraničního a Trenckova muzea v německém Waldmünchenu. Označení hranic i jejich ochranu, pašování, železnou oponu, uniformy a vybavení pohraniční stráže, to vše, ale také bohatou dokumentaci o životních podmínkách a práci lidí v této lokalitě, svým charakterem velmi podobné Šumavě, nám představily muzejní sbírky. Výstup na Čerchov z časových důvodů nahradil výjezd autobusem. Výhled z rozhledny byl zamlžený a pořádně tam foukalo, ale informací o zdejší krajině a péči o lesy nám dostalo od našeho průvodce pana Ing. Jana Bendy vrchovatou měrou. Na Výhledech už bylo jasněji, následovala nezbytná společná fotografie u památníku Jindřicha Šimona Baara. Od položení základního kamene k jeho pomníku letos v květnu uplynulo právě osmdesát let.

Stará pošta v Klenčí pravidelně ožívá hudbou a lidovými řemesly. Schováni před deštěm jsme se zaposlouchali do chodských písniček s dudáckým doprovodem, obdivovali jsme tradiční motivy výzdoby velikonočních vajíček, krásu paličkované krajky nebo malování chodské keramiky. A jak chutnala káva a chodské koláče! Místní knihovna v Klenčí sídlí rovněž v budově Staré pošty, její prostory a služby nám představila knihovnice paní Ivana Krajčíková. P. Libor Buček nás provedl kostelem sv. Martina z 18. století. Není bez zajímavosti, že pod presbytářem je umístěna šlechtická hrobka, ve které jsou uloženi členové rodiny stavitelů kostela Stadionů a Lammingenů (tedy i pověstný „Lomikar“).

V Peci pod Čerchovem jsme si prohlédli dřevorubeckou kapli sv. Prokopa, na jejíž výzdobu prý dohlížel Alfons Mucha a zvenčí ji sgrafitem vyzdobila Ludmila Jiřincová, která také navrhla okenní vitráž. Na zahradě bývalé školy je k vidění pojízdný ateliér malíře Jaroslava Špillara, vše opět zachytily naše fotoaparáty. Dřevorubeckým muzeem nás provedl pan Jan Riederer, který muzeum také založil. Zajímavé exponáty pocházejí z půd a komor místních občanů. Najdeme tu nejen dřevorubecké nástroje, ale také výrobky ze dřeva, jak se celoročně používaly, od saní až třeba po dřeváky nebo necky. Všichni jsme si na památku odnášeli vlastnoručně vyrobenou dřevěnou známku s motivem Literární Šumavy a navrch příjemný dojem z návštěvy místní knihovny.

Večer patřil PhDr. Janu Štolbovi, médiím, kulturnímu dění a časopisu Biblio, který začal znovu vycházet jako příloha Literárních novin.

Návštěva Knihovny Boženy Němcové v Domažlicích uzavřela odborný program. Velké poděkování patří všem pracovnicím knihovny, které se po celou dobu staraly o zdárný průběh semináře, jmenovitě děkujeme za doprovodné slovo ředitelce paní Lence Schirové a za přípravu metodičce Zdeňce Primusové, která myslela opravdu na každý detail.

A jaká by to byla chodská putování bez skutečné pouti? Pěší procházka nás dovedla na Veselou horu, kde je známý kostelík sv. Vavřince z r. 1851. Jen pro nás ho otevřel domažlický farář P. Miroslaw Gierga a s jeho historií nás seznámil opět pan Antoš. Na úplný závěr si pro nás organizátorky připravily ještě jedno překvapení: společné zpívání na Vavřinečku bylo tím nejkrásnějším zakončením Literární Šumavy na Domažlicku.

Kolegyně z jižních Čech vzkazují: „Příští rok na shledanou ve Volarech …“

Fotografie >>