Noc knihoven - Veřejná výzva ve prospěch italských knihoven

Velký počet knihoven v Italii byl postižen snížením rozpočtů a počtů pracovníků, zastavením růstu platů a zkrácením otevírací doby, což znemožňuje vykonávat nejzákladnější funkce a tak ohrožuje právo občanů na kulturu a vzdělávání. Došlo i k represivnímu potlačování veřejné diskuse o problémech knihoven ze strany policie.

Italské sdružení knihoven vydalo, společně s dalšími italskými organizacemi z oblasti knižní kultury, jakož i s Mezinárodní federací knihovnických sdružení a institucí (IFLA) a Evropskou kanceláří knihovnických, informačních a dokumentačních sdružení (EBLIDA), výzvu k veřejnosti, aby projevila knihovnám podporu.

Vzhledem k evropskému vývoji i situaci veřejných rozpočtu v Česku, může být výzva již brzo aktuální i pro české knihovny. Předsednictvo výkonného výboru SKIP se na zasedání dne 31. října 2011 rozhodlo podpořit italské kolegy.  Všichni, kdo se chtějí k podpoře připojit osobně, tak mohou učinit na webu AIB: http://www.aib.it/aib/cen/iniz/in1110e.htm

Překlad  výzvy

Noc knihoven - Veřejná výzva ve prospěch italských knihoven

http://www.aib.it/aib/cen/iniz/in1110.htm

Italské sdružení knihoven (Associazione Italiana Biblioteche - AIB), Forum knihy (Forum del libro), Sdružení Bianchi Bandinelli (Associazione Bianchi Bandinelli), Generace TQ (Generazione TQ) a Záštita knihy (Presìdi del libro), s podporou Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí IFLA - The International Federation of Library and Institutions),jakož i Evropské kanceláře knihovnických, informačních a dokentačních sdružení (EBLIDA – European Bureau of Library, Information and Documentation Associations)předkládají výzvu k celé italské společnosti, aby požadovala změnu kursu, který přinese větší pozornost a více zdrojů pro italské knihovny, než bude příliš pozdě.

Knihovny jsou základní službou pro kulturní, sociální a politický život země a představují záštitu demokracie založené na svobodě projevu a střetávání myšlenek.

Knihovny tvoří infrastrukturu vědění: sbírají, pořádají a zpřístupňují výsledky tvořivosti a důvtipu, poskytují přístup k pluralitě znalostí a informací, napomáhají činnosti vědců a studujících, chrání paměť národa, skýtají všem občanům příležitost k osobnímu a kulturnímu růstu, napomáhají získávání kompetencí, jež jsou potřebné ve společenském a pracovním životě.

V Německu počet návštěvníků knihoven převyšuje počet diváků na zápasech bundesligy; ve Spojených státech jsou investice do knihoven nedílnou součástí vládních plánů na překonání hospodářské krize, ve Francii, Velké Británii a Španělsku národní knihovny dostávají prostředky a disponují personálem, vybavením a zdroji odpovídajícími zemi s vyspělou ekonomikou.

Zatímco v těchto zemích jsou knihovny považovány za nepostradatelnou službu, již je třeba pro společný prospěch chránit a podporovat ji, neboť díky ní je možné budovat občanské vědomí založené na ústřední roli kultury a vzdělání, v Itálii kvůli hospodářské krizi a krátkozraké kulturní politice, knihovny zacházejí na úbytě a potřebují pomoc všech, komu leží na srdci osudy kultury.

Velký počet knihoven (ať jsou jejich zakladateli stát, územní jednotka, universita, škola či kulturní instituce) byl postižen snížením rozpočtu a počtu pracovníků, zastavením růstu platů a zkrácením otevírací doby, což způsobuje nemožnost vykonávat nejzákladnější funkce a tak ohrožuje právo občanů na kulturu, vzdělávání, poznávání, na podíl na hodnotách, na nichž je vybudována naše historie.

Země bez funkčních knihoven je zemí bez paměti a bez budoucnosti. S každou uzavřenou knihovnou se zužuje prostor demokracie a svobody. Vláda, která se bojí diskutovat o problémech knihoven a kultury a omezuje požadavek poskytnutí prostoru pro veřejnou debatu o její úloze a o její krizi na problém veřejného pořádku – jak se stalo v úterý 11. října před Ústřední národní knihovnou v Římě, kde občané, kteří chtěli bránit knihovny a ocenit jejich funkce, nalezli zabarikádované vchody a byli uvítání policisty v těžké výstroji – je vládou, jež zrazuje veřejný zájem, jež upírá těm, komu leží na srdci osud knihoven, byť jen možnost mluvit.

V Římě dne 22. října 2011.