2012

Již téměř dvacet let je Hana Nová pro kolegy i pro čtenáře spojena jednoznačně s novinami, časopisy, zkrátka s oddělením periodik Národní knihovny ČR. Postupně k těm papírovým mateřsky přijala za vlastní elektronické. EIZ, konsorcia, EIFL, EBSCO, VISK a další perly tajné knihovnické řeči byly a jsou jejím každodenním chlebem. Málokdo je v celé profesi znám stejně dobře ve veřejných, tak i vysokoškolských, ústavních a dalších knihovnách, jako Hanka. A není to jen proto, že byla u toho, když se začala organizovat první česká knihovnická konsorcia, se kterými je její jméno bytostně spojeno nejen v Česku, ale i v zahraničí. Projekty na zpřístupnění Anopresu v českých knihovnách, VISKy (ty s jednoduchým V), ale i velké projekty na konsorciální zpřístupnění elektronických zdrojů s bibliografickými, anotovanými i plnotextovými záznamy, to je její doména. Nutno však v této souvislosti připomenout, že profesní život dr. Nové nebyl zahájen vstupem na horní palubu Klementina. Až do roku 1992 se s ní setkávali adepti knihovnických a informačních věd v již legendární knihovně v Celetné ulici a na univerzitě nejen při studiu, ale i dalším profesním působení získala spousty zkušeností i těch správných kontaktů a vazeb. Člověk má pocit, že je knihovnicí nejen na plný úvazek, ale na dvacet čtyři hodin denně. Vedle běžného vedení oddělení, projektů a třeba i práci v Radě Knihovny Akademie věd je její profesní působení spojeno i s velmi aktivní činností v rámci SKIP a zejména její podíl na práci Pražské organizace je nepřehlédnutelný, včetně dlouholeté práce ve výboru, kterému po dlouhá léta rovněž předsedala.

Hanka se narodila před pár lety v Berouně. A nenechte se mýlit, i když by ji na první pohled člověk považoval spíše za ovečku, je to beran. V intencích svého znamení umí prosadit dobré věci, možná ne tak okázale a prvoplánově tvrdohlavě, ale o to pečlivěji, spolehlivěji a vytrvaleji. Hanka absolvovala jednu školu za druhou včetně získání doktorského titulu na „naší“ staré katedře. Z Novákové se stala Novou a vedle manžela vychovala také dvě děti. Hanka však není jen nějakou knihovnicí 24/7, ona je prostě turbo ženská. Klidně na ni narazíte při výšlapu s kamarádkami někde v Tyrolích nebo na Šumavě. Zpravidla ví o všech nových divadelních představeních a zajímavých koncertech. A pokud ji chcete upozornit na dobrou výstavu, zpravidla tam již dávno byla a poreferuje tak, že tam vlastně už ani skoro není třeba chodit. Jak to všechno stíhá, mi bylo vždy záhadou. Je to zkrátka správný kouč nejen v knihovně, ale i doma a s přáteli. Prostě Pražská knihovnice :)

(autor laudatia: Hanuš Hemola, NK ČR)